rozhovor s architektem Pavlem Krolákem

V platnost přichází změna č. 3 územního plánu Kolína. Tento dokument, který slouží k rozhodování v území, má svého 'zpracovatele' - je jím Ing. arch. Pavel Krolák (www.urbanist.eu), který se cyklicky zapojuje do tvorby obrazu města /ať formou zpracování změn územního plánu a územně plánovacích podkladů, či vypracováním územních studií /Územní studie Kolín - Vodárna; 2014 / nebo jako porotce soutěží. V krátkém rozhovoru se dozvíte blíže o jeho roli v tvorbě města, nebo inspiracích pro Kolín. Rozhovor se uskutečnil v prosinci 2014.

1.            Jako zpracovatel ÚP a ÚAP a některých územních studií jste velmi zainteresovaných tvůrcem obrazu Kolína. Jaká jsou Vaše urbanistická východiska pro toto město? Jaký je duch nebo hlavní myšlenka plánu?

S vaším úvodním tvrzením si dovoluji nesouhlasit. Teprve na konci roku 2012 jsem začal s obnovou tohoto dokumentu, bohužel pouze dílčími změnami dle zadání, k jehož tvorbě jsem nebyl přizván. Pokud si toto spojíte s faktem, že územně analytické podklady (ÚAP) jsou pouze o sběru údajů o území, k tvoření obrazu Kolína jsem zatím měl možnost přispět pouze v rovině teoretické, byť se konkrétní územní studie pokouším spolu s hodnocením architektonických soutěží ukázat a do praxe prosadit spolu s informačním modelem pro rozhodování úřadu o budoucnosti města.

Velké urbanistické počiny byly již v Kolíně v minulosti realizovány, na nás je nyní zmírnit jejich důsledky a v dílčích krocích dalších změn ÚP připravit mantinely nového udržitelného směřování města. Cílem by měl být územní plán využívající všech možností regulace, které mu právní předpisy dávají, v míře pouze nutně potřebné. Detailní řešení bude potřeba dopracovat vždy v regulačních plánech nebo územních studiích.

Územním plán Kolína je nutno chápat především jako jeden z mnoha dokumentů města, upřesňující požadavky právních předpisů a hájící obecné, a přitom zásadní zájmy obyvatel, vlastníků a správců veřejné infrastruktury.  Městu ale chybí skutečný strategický plán (Integrovaný plán rozvoje města) plný vizí, z kterého by mohl územní plán připravovat možnosti jejich umístění v souladu s nastavenou urbanistickou koncepcí a platnou legislativou. Nejen ÚP by také měl vycházet i z ostatních koncepcí města (energetické, rozvoje školských a zdravotnických zařízení, dopravní obslužnosti, prevence kriminality, ochrany obyvatelstva,.. ). Teprve provázanost všech dokumentů města zajistí koordinovaný přístup k jeho rozvoji – tedy i komplexnímu prostorovému plánování v jeho územním plánu.

2.            Růst města k jeho vnější hranici je viditelný, jak pracujete s vnitřními rezervami města? Kolik město má vnitřních rezerv a jakou majíc prioritu?

Vnitřní rezervy města jsou obrovské, radnice však hájí zelené plochy v lokalitách bydlení v maximální míře, takže pak lze využít již jen uliční proluky, které ale jsou často vlastníky zablokovány, přestože by měly mít prioritu nejvyšší. Více využívané jsou proto proluky bývalých průmyslových lokalit, což je městem vítáno, prioritu mají též vysokou. Na rozdíl od bydlení se výrobě nedaří prosazovat se za hranicí zastavěného území obce, další změny ÚP však již nemohou v současném stavu legislativy připustit lokality, které by dále navržený rozsah města zvětšovaly.

3.            Ve třetí změně ÚP pro Kolín jsou definovány lokality, na které mají být zpracovány územní studie. Jaká byla kritéria jejich výběru? Co od studií očekáváte?

Výběr území pro zpracování územních studií probíhá na základě návrhu zpracovatele a pořizovatele, především v lokalitách, kde je zájem stavět. Jedná se o rozsáhlá nová rozvojová území, která nemají stanovenu konkrétnější urbanistickou koncepci, a dále o území historicky poznamenaná, kde by na zachované stopy mělo být novou či doplňující zástavbou navázáno v duchu lokality.

V případě územního a regulačního plánu jsou možnosti předem dány vyhláškami ke stavebnímu zákonu, jedinou volnější a přitom konkrétní možností uplatnění urbanismu jako cíleného utváření obrazu města jsou územní studie, které přes změny územního plánu zavádíme do praxe.

4.            Vnímáte zájem veřejnosti (ať laické, investorské) o územní plánování? Probíhá při přípravách nějaká forma participace veřejnosti nebo je veřejnosti ponechán pouze zákonný rámec?

Veřejnost se o územní plán zajímá, úřad územního plánování na radnici je vytížen dotazy na platný plán i připravované změny. Při zpracování zadání jsou prováděny průzkumy veřejného mínění a rozbory možností řešení návrhu s dotčenými orgány (včetně všech odborů města), před zákonným projednáváním se provádí představení návrhu řešení zpracovatelem v radě města i v zastupitelstvu, samozřejmě se zohledněním výsledků do návrhu ke společnému jednání.

5.            Po vybudování obchvatu města v posledních letech by měl zákonitě původní průtah městem ztrácet na svém dopravním významu. Neměla by tedy ulice Jaselská být zpět „vrácena“ městu? Existuje poptávka po humanizaci této vnitřní tepny?

Poslední změnou připravenou ke schválení se ruší návrh protažení tohoto čtyřpruhu celým městem, který naštěstí nebyl zrealizován. Jeho část však byla odkloněna do sídliště Žižkovou a Masarykovou. Proto nejen zbytečný čtyřpruh, ale i navazující dva paralelní dvoupruhy s jejich okolím by měly projít revitalizací. Poptávka je dána obydlenými lokalitami, kterým však byla odepřena přirozená napojení na hlavní komunikaci a přerušeny nejpřímější trasy do centra města.

6.            Jak vnímáte rozhraní Kolína a krajiny zejména v místě řeky? Je Kolín městem na řece nebo u řeky? Jakým způsobem územní plán tento vztah města a řeky ovlivňuje či upravuje?

Kolín je městem na řece, přirozená i novodobá regulace koryta řeky mezi skálami a v návaznosti na splavnění brání přístupu ke břehu, a ten je dostupný obtížně. Změnit by to měla připravená změna územního plánu přípustností staveb na vodě. To však zcela nenahradí pocit u řeky na jejím přirozeném břehu, který bude nadále dostupný pouze ve slepých korytech nebo na Sandberku před městem.

7.            Jaká je Vaše představa budoucnosti areálu kolínského zámku? Jaký potenciál podle Vás skrývá? Jaké jiné skryté hodnoty Kolín podle Vás má?

Areál zámku je příliš velkým soustem pro město samotné. Zároveň je velmi znevýhodněn přítomností železničního koridoru, takže funkce zámku je možná nadále jen jako úřední budova, případně s výstavními prostory, a s propojením na Dům dětí a mládeže obnovenými prostory s podobnou funkcí. Hospodářskou část bývalého pivovaru bych nejraději viděl opět pivovarem (malým rodinným) s přidruženými službami. Skrytými hodnotami Kolína je jeho průmyslové dědictví, k němuž postrádám muzeum a zviditelňování po vzoru německých měst, dále nedokončená zástavba dle regulačních plánů městských částí, která by měla být dokomponována, památky stavební i urbanistické, které nejsou turisticky zviditelněny či dokonce vůbec nejsou přístupné, podobně jako hodnotné přírodní příměstské rekreační lokality.

8.            Jak celkově hodnotíte studentskou soutěž Nápady pro Kolín? Myslíte, že Kolín může pro některé lokality využít při hledání návrhu formy (ať už je jakákoli) architektonické soutěže? Máte tipy na tyto lokality?

Velmi kladně, až na časové omezení možnosti hodnocení a nedostavení se většiny soutěžících na zahájení výstavy, kde bychom si leccos mohli dovysvětlit. Architektonické soutěže budou nadále využívány, studenti mile překvapili, veřejných prostranství a proluk je ve městě nepočítaně, pozornost by si zasloužila revitalizace sídlišť jako celků.

9.            Město Kolín má funkci městského architekta. Jak tuto pozici vnímáte? Jaká je vaše spolupráce (mezi MA a Vámi jako zpracovatelem ÚP)?

Městský architekt je nezávislým mediátorem mezi veřejností, úřadem a zpracovateli projektů, zastupujícími investory – o důležitých záměrech jsem informován. Z těchto konfrontací zná aktuální prostředí města, aby mohl stanovit vize pro strategický plán. Jeho role je však nyní víceméně kontrolní, doporučující pro úřad, podobně jako má nebo pořizovatele -jen zpracovatel ÚP připravuje zásady, na jejichž dodržování s dalšími upřesněními MA dohlíží ještě před stavebním úřadem.

10.          Víte o místech, ať už u nás, nebo v zahraničí, kam by se mohl třicetitisícový Kolín obracet pro inspiraci a poučení?

Bylo by krásné mít možnost v komerčně založeném územním plánování spolupracovat s urbanisty z Německa a Švýcarska, kteří mají na starosti partnerská města Kolína – Kamenz a Dietikon. Bohužel to funguje jen ve sféře akademické. Inspiraci z řízení těchto měst a poučení z jejich chyb ale aspoň vedení města Kolína má. My se musíme spokojit s českými partnery z krajských měst – Hradce Králové, městských částí Prahy, rovnocenných ORP v Sokolově, Kadani a Pelhřimově, přestože spolupracujeme i s množstvím zdatných menších měst.

Velmi děkujeme za rozhovor.

– VE a AH –

 

 tučně / otázky KOarch

kurzívou / odpovědi Pavla Kroláka