Dobrá architektura – Jak stavět kvalitně a krásně

V úterý 4. května se na půdě poslanecké sněmovny konal již třetí seminář platformy Starostové starostům, kterou vede současný poslanec a bývalý starosta Semil Jan Farský. Starostové starostům je platformou pro sdílení následováníhodných zkušeností komunálních politiků z celé České republiky bez rozdílu politického smýšlení. Unikátnost platformy spočívá v přímém zapojení, kdy komunální politici komunálním politikům bez zprostředkovatelů a pod společným úhlem pohledu představují, kde se co daří a jakým cestám se raději vyhnout. Na druhém semináři, který byl zaměřen na 'Inovace v řízení obce', vystoupil i kolínský starosta Vít Rakušan nejen o jeho začátcích. Třetí seminář nesl název 'Dobrá architektura - Jak stavět kvalitně a krásně'. Tento název v sobě ukrýval témata o městském architektu, architektonických soutěžích či důsledcích kvality veřejných prostranství na kvalitu života. Semináře se účastnili jak starostové obcí a zástupci správy, tak i architekti města a zástupci Komory architektů. Po skončení semináře Pavel Hnilička (ČKA) uvedl na svém profilu tuto krátkou reflexy: "Dnes pořádal Jan Farský seminář v Poslanecké sněmovně na téma kvality architektury ve formátu starostové starostům. V Litomyšli se udál zázrak díky pevné vůli vedení města, jak dokumentuje krásná kniha Petra Volfa (vydání 2014). V knize je přes 40 pozoruhodných staveb. Ve městě s 10 tis. obyvateli! Když se stavěla např. Billa u autobusového nádraží, tak bývalý starosta Miroslav Brýdl zavelel a zastupitelstvo s úředníky jeli autobusem po Rakousku a Německu po příkladech. Díky tomu nemají prefabrikovanou pixlu a obří asfaltové plochy jako všude jinde, ale kultivovanou stavbu s parkem. Další dobré příklady ukazoval pan Novotný z Trojanovic a Věslav Michalik z Dolních Břežan. Příklady táhnou!" Celý seminář je možné shlédnou na YouTube. Příspěvek zmiňovaného exstarosty Miroslava Brýdla, který zazněl na semináři, bychom rádi rozšířili o jeho text:
Město Litomyšl a moderní architektura aneb litomyšlský zázrak podle prof. Šváchy
Po roce 1990 nastoupilo zcela jiné zastupitelstvo a samosprávy získaly daleko větší pravomoci než za totality, ale také větší zodpovědnost. V té době se formovalo jak rozvíjet města a obce na další období. Při mém nástupu do funkce starosty jsem připomněl citát Jindřicha Chaloupeckého: „Říká se, že architekt má vytvářet životní prostředí. To nestačí. Architekt má vytvářet duchovní prostředí. Město se má opět stát duchovní skutečností a umění nemá být pro několik šťastných, nýbrž součástí obce jako jí bývalo. Vždycky“. To bylo moje základní motto, kterým jsem se snažil řídit po dobu mého starostování, ale i jako radní města Litomyšle. Základním zlomem byl příchod městské architektky Zdeňky Vydrové a dokončení územního plánu arch. Remlem v nových politických podmínkách. V roce 1992 uspořádalo město vyzvanou architektonickou soutěž na domy čp. 70, 71 na Smetanově náměstí. Byly vyzvány 4 týmy, zvítězil arch. J. Pleskot, u památkářů tento projekt neuspěl. To byl zásadní vstup renomovaného architekta do Litomyšle. Ještě před tím nakladatel Horáček přivedl do města arch. Hulce, který navrhl rekonstrukci tzv. Portmonea (dům s výmalbou J. Váchala).
Po dohodě s architektkou Vydrovou jsme upřesňovali územní plán zastavovacími plány zóny jednotlivých částí města:
– bytovky proti nemocnici (arch. Rudiš)
– ulice Havlíčkova (arch. Burian)
– sportovní areál Černá hora (arch. Burian)
– rodinné domy za nemocnicí (arch. Vydrová)
– rodinné domky za sv. Jánem (arch. Škrabal, arch. Grym)
– nové autobusové nádraží Billa, park (arch. Vydrová)
Dále byl zpracován program regenerace městské památkové rezervace od architektů Hrůši a Pelčáka. Důležitou dohodou v radě města bylo, že pozemky, které vlastní město , budou projektovány špičkovými architekty. Než pozemky město prodá, navrhne potenciálním investorům seznam architektů, ze kterých si investor vybere architekta a předloží radě návrh řešení a po schválení návrhu radou je pozemek prodán k realizaci stavby. V 90. letech nastoupil jako vedoucí odboru výstavby a územního plánovaní Ing. Dokoupil a jeho spolupráce s arch. Vydrovou a ostatními architekty. Pomáhala a pomáhá udržet kontinuitu nastoupené cesty spolupráce s významnými českými architekty. Ing. Dokoupil pochopil, co je současná moderní architektura, stala se jeho koníčkem a snažil se ji kontinuálně prosazovat i u dalších starostů a to Ing. Janečka a M. Kortyše. Úspěchem skončila architektonická soutěž na přestavbu klášterních zahrad v roce 1998. Soutěže se zúčastnilo 17 týmů a vybraný projekt architektů Sendlera, Babky a Květa byl realizován a je nyní chloubou města. Poslední soutěží podle pravidel komory architektů byla soutěž na bytovky za nemocnicí, ve které zvítězil arch. Pleskot. Projekty renomovaných architektů nejsou vždy přijímány se všeobecným souhlasem občanů města, ale aby byly ulámány hroty, byla prováděna různá setkání občanů s architekty a vysvětlovány záměry města např. rekonstrukce nábřeží Loučné a rekonstrukce historického jádra apod. Dále jsme se snažili ukazovat na příkladech v zahraničí a to na různých služebních cestách architektů a radních města, příp. zastupitelů zájezdy na konkrétní obdobné stavby, které se měly realizovat. Snahou mojí i rady bylo nezanedbávat veřejná prostranství, historické jádro. Důležité bylo také řešit informační systém města i detaily spolu s architekty.
Shrnutí – proč litomyšlský zázrak:
– chuť rady, starosty i zastupitelstva města měnit město v nových politických podmínkách
– ustavení funkce městského architekta – arch. Vydrová
– získání odborníka zastupujícího při realizaci staveb. V našem případě praktik František Zachař odolávající náporu dodavatelů, ale i usměrňování architektů praktickými radami.
– spolupráce starostů Brýdla, Janečka, Kortyše s architektkou Vydrovou a s Ing. Dokoupilem z městského úřadu
– podařilo se přesvědčit podnikatele, soukromé investory a ředitele škol i muzea pro spolupráci se špičkovými českými architekty. Abychom toho dosáhli, město musí být vzorem při řešení svých realizací.
– přesvědčit stavební úřad jak bude postupovat při spolupráci s architektem města.
– nebát se brát si dobré příklady v zahraničí
– na pozemcích města doporučit soukromým investorům seznam architektů, se kterými by měli spolupracovat důležité bylo najít podobné vidění i lidské s autory realizací mezi mnou a architekty Vydrovou, Pleskotem a Burianem
– přesvědčit architekty co město potřebuje, provádět architektonické soutěže nebo výběr architekta na základě kritérií stanovených radou města byly získány nemalé finanční prostředky na stavby z privatizace Vertexu, dotačních titulů státu, evropských dotací a rozpočtu města.
– podstatnou věcí bylo přesvědčit okolí o správnosti této cesty, v podstatě starosta musí být trochu „cvok“ do architektury
Litomyšl 1. 10. 2013
Miroslav Brýdl
starosta Litomyšle 1990 – 2002
člen rady města 1990 – 2010
PS: odkaz na seznam realizovaných projektů v Litomyšli
PS: Kniha Litomyšl - Renesanční město moderní architektury
litomysl_moderni_architektura